Málokde sahá historie ochotnického divadla tak daleko jako v Polné. Vždyť polenští ochotníci nastudovali svoji první hru, Schillerovy Loupežníky, už v roce 1798. Během 210 let potěšily stovky amatérských herců svými představeními tisícovky diváků.V současné době působí v našem městě dokonce několik divadelních souborů. V tomto sborníku by chtěli členové Divadelního souboru Jiří Poděbradský Polná připomenout letmo sobě a všem příznivcům divadla toto výročí.
Po prvním představení, sehraném patrně německy, se polenské divadlo na deset let odmlčelo. V roce 1808 nastudovali ochotníci naopak už česky tři představení. Během historie pak najdeme jenom málo let, kdy ochotníci nehráli. Důvodem nucených přestávek byly císařské, úřednické či cenzorské zákazy. Divadlo v Polné se hrálo na různých místech - na radnici, v zámku, v sále U Slovana, ve sportovním (dnes Lidovém domě), v budově kina, v nově zbudovaném sále v areálu polenského hradu a občas i mimo Polnou. Výtěžek z představení věnovali ochotníci často na dobročinné účely. Přispěli na stavbu Národního divadla a opravu budov v Polné, podporovali chudé a pomáhali lidem, jejichž domy shořely při požárech ve městě. Ochotnická představení navštěvovala i Božena Němcová, která v Polné téměř dva roky žila. Někdejší ředitel polenského divadla, kupec Antonín Pittner, se mimo jiné stýkal také s Josefem Kajetánem Tylem a Karlem Havlíčkem Borovským. V souboru si zahrál jako pětiletý i spisovatel Bohumil Hrabal. V roce 1978 vydal Kulturní klub městského NV v Polné brožuru Bohuslava Hladíka 180 let ochotnického divadla v Polné. Dalších 20 let činnosti polenských divadelníků mapovala v Polenském zpravodaji v roce 1998 Ljuba Vašáková. Divadelní soubor Jiří Poděbradský Polná chce tímto sborníkem přiblížit alespoň v krátkosti své působení v uplynulých 30 letech. Podrobnější hodnocení je přenecháno historikům.
Historické fotografie